Seznam literatury a jeho uspořádání

Součástí psaní bakalářské a diplomové práce je i práce se zdroji a literaturou. Na konci práce se tak musí objevit seznam literatury či seznam použitých zdrojů. I jeho podoba musí mít jistou úroveň a splňovat některé základní požadavky. Při hodnocení práce bývá seznam zdrojů podrobován poměrně detailní kontrole a může se stát i jednou ze součástí negativního hodnocení celé práce. Proto je třeba být při jeho zpracování pečlivý.

Způsob uvádění zdrojů v seznamu literatury je součástí normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2, které bývají dostupné na internetu nebo nejčastěji na stránkách Vaší školy. Způsob citování však může upravovat i např. směrnice děkana apod., proto je třeba si dopředu zjistit, jakým způsobem je žádoucí právě ve Vaší škole citovat zdroje a uvádět je v seznamu literatury. Zde tedy budou uvedeny některé obecné zákonitosti, které většinou platí vždy.

První zásadou je, že zdroje se v seznamu literatury uvádí seřazené podle abecedy (příjmení autora). Pro lepší přehlednost je lepší rozdělit položky seznamu na zdroje tištěné (knihy, časopisy), případně zvlášť knižní a periodické (časopisy); dále zdroje internetové, legislativní dokumenty (zákony, vyhlášky, normy) a jiné zdroje (interní materiály firmy aj.). Za každou položkou seznamu literatury následuje tečka. Název díla je možné tučně či kurzívou zvýraznit. Při kopírování internetové adresy je vhodné text upravit tak, aby nebyl podtrženě a modře (jako hypertextový odkaz).

U knižních zdrojů se jako první uvádí příjmení (všechna velká) a jméno autora nebo autorů, dále pak název díla. Mezi nimi bývá tečka. Pak se může uvést pořadí vydání (obvykle pokud jde o druhé a další vydání). Následuje místo vydání a vydavatel (oddělené dvojtečkou), poté rok vydání (před ním čárka, za ním tečka), počet stran a jako poslední se uvádí ISBN. U časopiseckých zdrojů je postup podobný, akorát po názvu článku následuje název periodika, rok vydání, ročník, číslo a počet stran. Jako poslední se uvádí ISSN. Internetové zdroje se citují za pomoci hranatých závorek, v nichž se uvádí datum, kdy z nich bylo citováno (viz níže).

Příklady citací:

Petrusek, M.; Vodáková, A. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996. 1627 s. ISBN 80-7184-311-3.

SKARLANTOVÁ, P. Interní komunikace: co a jak vylepšit. [online] 2005. [cit. 25-6-2015]. Dostupné z: http://eregal.ihned.cz/c1-17250440-interni-komunikace-co-a-jak-vylepsit.

TUREK, B.; KODL, J.; ŠÍMA, P. Aditiva, barviva, konzervační látky a riziko hypersenzitivity. In Příloha: Lékařské listy, 2011, č. 2, s. 8. ISSN 0044-1996.

Mohlo by vás zajímat

• Jak má vypadat praktická část diplomové práce?

  15. květen 2015

  Praktická část diplomové, či bakalářské práce by vždy měla být stěžejní a musí na ni být kladen důraz v procesu celého psaní. Student zde prokazuje, že teoretické poznatky, které absorboval v rámci studia...

  Celý článek

• Jak zpracovat zadání bakalářské práce

  21. leden 2016

  Pro formální zadání diplomové, či bakalářské práce platí poměrně úzce specifikované požadavky, které si stanovuje každá škola individuálně – obvykle existuje závazný vzor na jednotlivých katedrách, jakási šablona, do které student vyplní jednotlivé body...

  Celý článek