Práce se zahraničními zdroji

Pro svou bakalářskou nebo diplomovou práci můžete pochopitelně využít i zahraničních zdrojů literatury. V některých případech je to více než žádoucí, nebo Vám to mohou pravidla pro psaní diplomových či bakalářských prací Vaší školy nařizovat. Pokud jste dosud se zahraničními zdroji nepracovali, nevyhledávali je, může to být pro Vás trochu problém. Jak se pozná zahraniční zdroj vhodný do závěrečné práce? Kde jej vůbec hledat? Jak jej citovat?

Pro některá témata se použití zahraničních zdrojů hodí víc, pro některá méně. Pokud píšete závěrečnou práci, která se týká např. výhradně situace v České republice, nebo se zaměřuje třeba na nějaký okres či jev typický pro naši zemi, pak nemusí být použití zahraničních zdrojů potřebné (ale může posloužit k zajímavému srovnání). Pokud píšete o jevu obecném či typickém pro celý svět, je někdy vhodné v práci nastínit i situaci v zahraničí. Ideálním místem pro použití zahraničních zdrojů je např. diskuze, která obvykle slouží ke zhodnocení výsledků práce a případnému porovnání různých výzkumů, či závěrů/myšlenek jiných autorů.

Najít adekvátní zahraniční zdroje v době internetu není nic složitého. I zde je však třeba přemýšlet o relevantnosti zdroje, neboť ne každá zahraniční webová stránka je tvořena ověřenými informacemi. Ideální jsou tedy např. oficiální stránky různých organizací, institucí aj. (např. Eurostat). Přímo zahraniční výzkumy se pak nejlépe vyhledávají v databázích zahraničních časopisů, kde se nacházejí výhradně recenzované příspěvky. Těmi nejznámějšími jsou zřejmě Web of Science, SpringerLINK, ScienceDirect, ProQuest Central, ProQuest a další.

Problémem je, že přístup ke zdrojům na těchto stránkách je většinou placený. Pro studenty jsou však obvykle přístupné např. jen v knihovnách jejich škol, či škola studentům rovnou poskytne přihlašovací údaje. Je třeba trochu zapátrat. Vyhledávání v těchto databázích je obvykle jednoduché a intuitivní, stačí zadat klíčová slova a pak už si jen vybrat daný článek. Další problém nastává, pokud nejste úplně zdatní v angličtině či jiných jazycích. Vědecké texty bývají pro překlad někdy poněkud složité a jejich porozumění si žádá přece jen už slušné základy anglického jazyka. Pomoci Vám však mohou i různé překladače, kterých jsou na internetu desítky, ovšem ani ten nejlepší překladač nezvládne obvykle přeložit větu se správným kontextem a správně stylisticky. Mnohdy tyto překlady nedávají ani smysl, je tak třeba si dát pozor na bezmyšlenkovité přejímání takto přeložených textů.

Do závěrečné práce se pochopitelně uvádí přeložený text. Pokud má autor práce potřebu uvést text v originále, je vhodné tak činit prostřednictvím poznámky pod čarou. V seznamu literatury se pak citace uvádí v originále, nepřekládá se. Práce se zahraničními zdroji není jednoduchá, ale je v diplomové i bakalářské práci obvykle žádoucí. Pokud je to pro Vás moc složité, máte problémy s angličtinou či na to nemáte čas při práci, raději si nechte pomoci na seminarkybezprace.cz.

Mohlo by vás zajímat

• Jak napsat čtenářský deník?

  22. červenec 2015

  Čtenářský deník bývá jakožto úkol zadáván studentům na základních, v sofistikovanější formě pak i středních školách – zde je častým požadavkem u maturitní zkoušky...

  Celý článek

• Jak zpracovat dotazník pro DP

  24. květen 2019

  Základem kvalitně provedeného kvantitativního výzkumu je správně sestavený dotazník. Dotazník je často používanou metodou sběru primárních dat – tzn. dat nově shromážděných přímo pro specifické účely daného výzkumu...

  Celý článek